Na internetu poprvé publikováno dne 18.11.2006.
Základní kámen jsem položil v nejjednodušší stanici tratě 032, v Červeném Kostelci. Docela mě příjemně překvapilo, jak nadmořská výška vygenerovaného terénu souhlasila se skutečnou nadmořskou výškou vypočítanou na základě jednoznačně daných nadmořských výšek ze skutečných míst na trati. Trať a přesnou polohu kolejiva ve stanicích jsem přesně odměřoval podle zeměpisných dat odečtených z leteckých map na serveru www.mapy.cz. Jako vytyčovací body jsem používal dva druhy stromů. Menší pro běžné body na trati a vysoké topoly pro významné body trati.
Základní kámen jsem položil v nejjednodušší stanici tratě 032, v Červeném Kostelci. Docela mě příjemně překvapilo, jak nadmořská výška vygenerovaného terénu souhlasila se skutečnou nadmořskou výškou vypočítanou na základě jednoznačně daných nadmořských výšek ze skutečných míst na trati. Trať a přesnou polohu kolejiva ve stanicích jsem přesně odměřoval podle zeměpisných dat odečtených z leteckých map na serveru www.mapy.cz. Jako vytyčovací body jsem používal dva druhy stromů. Menší pro běžné body na trati a vysoké topoly pro významné body trati.
Stavbu jsem zahájil v srpnu 2006. Na stanici Červený Kostelec jsem se naučil základům pokládání kolejiva. Po dokončení stanice jsem pokračoval směrem na Trutnov. První potíž nastala v dlouhém oblouku před zastávkou Rtyně v Podkrkonoší zastávka, který má poloměr oblouku přesně mezi dvěma standardními poloměry oblouků hry. Použití dynamické koleje jsem se po různých varováních na fóru bál použít a tak jsem to nakonec vyřešil dle mého názoru zrovna né moc hezky a to pravidelným střídáním oblouků s větším a menším poloměrem. Další zkouškou mého umění byla obě zhlaví stanice Malé Svatoňovice - z červenokosteleckého zhlaví odbočuje "Vlečka dřevovýroba IDA Malé Svatoňovice", a je tak trochu v oblouku, výhybky tam na sebe různě navazují. Druhé zhlaví je těsně za obloukem ve stanici. Při stavbě jsem se držel přesných sklonových poměrů a musím říct, že to s vygenerovanou krajinou celkem "sedí". Můj poznatek ze stavby tratě je, že největší problémy dělají dlouhé oblouky u kterých se jejich poloměr nachází v polovině mezi poloměry oblouků hry. S tímto problémem jsem se potýkal u zastávky Suchovršice. Další školení jsem absolvoval u Buhuslavicko-Adamovského tunelu. Chvíli mi trvalo než jsem pochopil jak jej udělat. Stanice Trutnov Poříčí by byla bez problémů KDYBY její královecké zhlaví neleželo spolu s dvěma výhybkami v poměrně ostrém oblouku. Zde ať jsem dělal co jsem dělal, tak jsem se do požadovaných souřadnic nedostal. Stanice Trutnov střed leží ve dvou obloucích a dostat proto konce všech šesti kolejí do jedné roviny kolmé na jejich osu pro mne byl takřka nadlický úkol. Další drobný problém tvoří poměrně rychle se zvětšující výškový rozestup mezi tratí do Trutnova Poříčí a tratí do Teplic n.M. při jejich mírném úhlu odbočení. Pro nedostatek podkladů jsem nedostavěl všechny vlečky, které z této stanice vycházejí včetně delší vlečky vedoucí do Elektrárny Poříčí (EPO) a pokračující do panelárny a agrochemického podniku. Jihovýchodní zhlaví stanice Trutnov hl.n. rovněž neodpovídá přesně své předloze, protože se zde ve skutečnosti koleje rozvětvují pod větším úhlem než jaký je možný sestavit ze standardních výhybek hry. Staniční koleje proto nemají svoji předepsanou délku. Druhé zhlaví této stanice trochu komplikují čtyři odbočné koleje do depa Trutnov. Tento úsek jsem zakončil za předvěstí od Pilníkova a v pravém oblouku trati na Svobodu n.Ú.
Další tvorbou jsem pokračoval ze stanice Červený Kostelec na druhou stranu, tzn. směrem k Jaroměři. Opět
jsem musel pořešit pár delších oblouků a dostat se tak do stanice Starkoč, která není zase až tak složitá kdyby nebyla v oblouku. Díky však již nabytým zkušenostem mi to zde již nedělalo větří problémy. Horší je to již s podobným problémem ze stanice Trutnov střed - rychlý výškový rozestup dvou tratí, který je zde umocněn o vlastně souběh dvou tratí (trať do Jaroměře klesá a trať směrem na Václavice stoupá). Po odsunutí vyřešení tohoto problému na pozdější dobu se vyrovnávám s takřka 180° obloukem pod stanicí Starkoč a rychle směřuji do stanice Česká Skalice, která je obdobně jako Červený Kostelec pro
stavbu velmi jednoduchá. Hned za první staniční výhybkou odbočuje krátká vlečka do zemědělského podniku. Cestou do Jaroměře jsou na této trati ještě stavebně zajímavé dvě vlečky. První větší slouží Agrochemickému podniku Říkov a druhá menší zase Armádě České republiky a nachází se u zastávky Rychnovek. Pak již následuje výše zmiňovaná stanice Jaroměř na jejímž severním zhlaví se v oblouku nachází souběh trati od České Skalice a trati od Dvora Králového n.L. a několik vleček. Se stavbou vlastní stanice nějaké velké problémy nebyli a svoji traťovou stavbu jsem prozatím ukončil za předvěstí
od Smiřic. To se psal konec srpna 2006 a celá cca 55 km trať vypadá takto.
Po ukončení stavby kolejí jsem znovu nechal přegenerovat celý terén a cca měsíc jsem se pokoušel tvořit na vybraných místech nějakou tu krajinu. Zde musím potvrdit slova kohosi z fóra příznivců tohoto simulátoru, který jimi odpovídal žadatelům o bezodkladné vytvoření té a té mé vysněné trati. Šlo asi o toto: Vytvořit koleje umí kdejaký blbec ale dodělat k nim krajinu na to je potřeba trpělivosti a času a to už zvládne málo kdo. Zde ještě pro ilustraci několik obrázků z trati 032 postavené v srpnu 2006.
