Slepá ulička s TRS

Na internetu poprvé publikováno dne 8.9.2007.

V říjnu 2006 jsem objevil (nesmějte se mi) Trainz Railroad Simulátor 2006 a v zhledem k těžkopádnosti editoru trati Microsoft Train Simulátoru (nebo spíše mému neumění v něm pracovat) jsem se rozhodl pokusit postavit trať Trutnov - Jaroměř v tomto simulátoru a v MSTS jsem tento projekt tudíž zastavil. 

Po tom co jsem se v editoru tohoto simulátoru trochu rozkoukal, pustil jsem se do stavby tratě a to stejně jako skuteční stavitele této trati - z Jaroměře. Začal jsem čtveřicí posledních staničních výhybek a z nich odbočujících tratí položených na dvou čtvercích. Protože jsem jako podklad použil letecké fotomapy, nebyl při pokládání traťových kolejí zásadní problém. Trochu jsem se popral s geometrií kolejiva mezi dvěma výhybkami s hroty u sebe v oblouku ale výsledek mě v žádném případě neuspokojil. Vzhledem k tomu, že jsem detailista snažil jsem se dotvořit oba čtverce okolím kolem trati a krajinou. Pak jsem chtěl postupně pokračovat směrem na Českou Skalici. Ačkoliv vlastní tvorba terénu a okolí je v TRS oproti stejné práci v MSTS značně příjemnější, problém nastal při osazování všech dostupných objektů. Díky nepřehlednému uspořádání všech objektů v editoru jsem více hledal než stavěl a to mi postupně vzalo chuť do stavění. Proto jsem se na několik měsíců věnoval jiným činnostem.

Na jaře roku 2007 jsem znovu oprášil chuť něco postavit a tentokrát jsem začal stavět opět na dvou panelech ale konkrétně celou železniční stanici Trutnov hl.n. Stejně jako v předchozí případě jsem si připravil jako podklad terénu letecké fotomapy. Při pokládání kolejí jsem využil možností lepšího tvarování flexibilního kolejiva TRS a vytvořil tak podle mého názoru reálnější stanici než je ta z MSTS. Co mi však dělalo problémy je nestejná geometrie výhybek a především angličáků. Rovněž tak se mi nedařilo udržet stejné sklony u kolejí na zhlavích, kde je větší počet výhybek za sebou. Z toho pak také vzniká vada, která trochu kazí vzhled spočívající v nestejné výšce kolejnic v srdcovce výhybky. Po dosazení všech základních doplňků ve stanici jsem zjistil, že autentické budovy, které jediné mohou stanici, depu a domům kolem trati vtisknou jejích skutečnou modelovou podobu si budu muset vymodelovat sám. Proto jsem se ponořil do studování návodů na stavbu v Gmaxu. No, jednoduchý domek podle návodu se mi podařilo vytvořit ale skončil jsem na texturování a vlastně na přípravě textur. Z časových důvodů jsem se dále nedostal a tak i stanice Trutnov hl.n. není dokončena. Zde najdete pro ilustraci několik málo obrázků ze trati u stanice Jaroměř a ze stanice Trutnov hl.n postavené během léta 2007.

V srpnu roku 2007 jsem musel konstatovati, že ani v TRS není stavba zrovna jednoduchá - naprosto nepovedený výběr jednotlivých objektů, tento jinak poměrně slušný editor naprosto deklasuje k nepoužitelnosti - možná jsem střevo já a dodnes jsem nepochopil jak si vybrat z těch tisíců objektu těch pár co potřebuji.

Protože se schylovalo k vydání nového železničního simulátoru - Rail Simulátor (RS) - který má dle vyjádření svých autorů využívat výhody MSTS a TRS ukončil jsem tehdy svoji další snahu o vytvoření reálné železnice ze severovýchodních Čech v těchto dvou dosavadních simulátorech a byl jsem pln očekávání co nám nový RS nabídne.

PF 2012

Stavba trati Jaroměř - Trutnov hl.n. v MSTS

Na internetu poprvé publikováno dne 18.11.2006.

Základní kámen jsem položil v nejjednodušší stanici tratě 032, v Červeném Kostelci. Docela mě příjemně překvapilo, jak nadmořská výška vygenerovaného terénu souhlasila se skutečnou nadmořskou výškou vypočítanou na základě jednoznačně daných nadmořských výšek ze skutečných míst na trati. Trať a přesnou polohu kolejiva ve stanicích jsem přesně odměřoval podle zeměpisných dat odečtených z leteckých map na serveru www.mapy.cz. Jako vytyčovací body jsem používal dva druhy stromů. Menší pro běžné body na trati a vysoké topoly pro významné body trati.

Stavbu jsem zahájil v srpnu 2006. Na stanici Červený Kostelec jsem se naučil základům pokládání kolejiva. Po dokončení stanice jsem pokračoval směrem na Trutnov. První potíž nastala v dlouhém oblouku před zastávkou Rtyně v Podkrkonoší zastávka, který má poloměr oblouku přesně mezi dvěma standardními poloměry oblouků hry. Použití dynamické koleje jsem se po různých varováních na fóru bál použít a tak jsem to nakonec vyřešil dle mého názoru zrovna né moc hezky a to pravidelným střídáním oblouků s větším a menším poloměrem. Další zkouškou mého umění byla obě zhlaví stanice Malé Svatoňovice - z červenokosteleckého zhlaví odbočuje "Vlečka dřevovýroba IDA Malé Svatoňovice", a je tak trochu v oblouku, výhybky tam na sebe různě navazují. Druhé zhlaví je těsně za obloukem ve stanici. Při stavbě jsem se držel přesných sklonových poměrů a musím říct, že to s vygenerovanou krajinou celkem "sedí". Můj poznatek ze stavby tratě je, že největší problémy dělají dlouhé oblouky u kterých se jejich poloměr nachází v polovině mezi poloměry oblouků hry. S tímto problémem jsem se potýkal u zastávky Suchovršice. Další školení jsem absolvoval u Buhuslavicko-Adamovského tunelu. Chvíli mi trvalo než jsem pochopil jak jej udělat. Stanice Trutnov Poříčí by byla bez problémů KDYBY její královecké zhlaví neleželo spolu s dvěma výhybkami v poměrně ostrém oblouku. Zde ať jsem dělal co jsem dělal, tak jsem se do požadovaných souřadnic nedostal. Stanice Trutnov střed leží ve dvou obloucích a dostat proto konce všech šesti kolejí do jedné roviny kolmé na jejich osu pro mne byl takřka nadlický úkol. Další drobný problém tvoří poměrně rychle se zvětšující výškový rozestup mezi tratí do Trutnova Poříčí a tratí do Teplic n.M. při jejich mírném úhlu odbočení. Pro nedostatek podkladů jsem nedostavěl všechny vlečky, které z této stanice vycházejí včetně delší vlečky vedoucí do Elektrárny Poříčí (EPO) a pokračující do panelárny a agrochemického podniku. Jihovýchodní zhlaví stanice Trutnov hl.n. rovněž neodpovídá přesně své předloze, protože se zde ve skutečnosti koleje rozvětvují pod větším úhlem než jaký je možný sestavit ze standardních výhybek hry. Staniční koleje proto nemají svoji předepsanou délku. Druhé zhlaví této stanice trochu komplikují čtyři odbočné koleje do depa Trutnov. Tento úsek jsem zakončil za předvěstí od Pilníkova a v pravém oblouku trati na Svobodu n.Ú.

Další tvorbou jsem pokračoval ze stanice Červený Kostelec na druhou stranu, tzn. směrem k Jaroměři. Opět

jsem musel pořešit pár delších oblouků a dostat se tak do stanice Starkoč, která není zase až tak složitá kdyby nebyla v oblouku. Díky však již nabytým zkušenostem mi to zde již nedělalo větří problémy. Horší je to již s podobným problémem ze stanice Trutnov střed - rychlý výškový rozestup dvou tratí, který je zde umocněn o vlastně souběh dvou tratí (trať do Jaroměře klesá a trať směrem na Václavice stoupá). Po odsunutí vyřešení tohoto problému na pozdější dobu se vyrovnávám s takřka 180° obloukem pod stanicí Starkoč a rychle směřuji do stanice Česká Skalice, která je obdobně jako Červený Kostelec pro

stavbu velmi jednoduchá. Hned za první staniční výhybkou odbočuje krátká vlečka do zemědělského podniku. Cestou do Jaroměře jsou na této trati ještě stavebně zajímavé dvě vlečky. První větší slouží Agrochemickému podniku Říkov a druhá menší zase Armádě České republiky a nachází se u zastávky Rychnovek. Pak již následuje výše zmiňovaná stanice Jaroměř na jejímž severním zhlaví se v oblouku nachází souběh trati od České Skalice a trati od Dvora Králového n.L. a několik vleček. Se stavbou vlastní stanice nějaké velké problémy nebyli a svoji traťovou stavbu jsem prozatím ukončil za předvěstí

od Smiřic. To se psal konec srpna 2006 a celá cca 55 km trať vypadá takto.

Po ukončení stavby kolejí jsem znovu nechal přegenerovat celý terén a cca měsíc jsem se pokoušel tvořit na vybraných místech nějakou tu krajinu. Zde musím potvrdit slova kohosi z fóra příznivců tohoto simulátoru, který jimi odpovídal žadatelům o bezodkladné vytvoření té a té mé vysněné trati. Šlo asi o toto: Vytvořit koleje umí kdejaký blbec ale dodělat k nim krajinu na to je potřeba trpělivosti a času a to už zvládne málo kdo. Zde ještě pro ilustraci několik obrázků z trati 032 postavené v srpnu 2006.

Objevení virtuální železnice

Na internetu poprvé publikováno dne 12.11.2006.

Kdysi se mi dostal do rukou oborový novinový plátek (Železničář) a tam na zadní straně byl článeček o komunitě lidí tvořících 3D modely vozidel a doplňků do železničního simulátoru od firmy Microsoft - Microsoft Train Simulátor (MSTS). Začal jsem pátrat po nějakých informacích a narazil na fórum věnované této hře. Od té doby se nepřestávám obdivovat práci zručných 3D modelářů, kteří vyrábějí pro české a slovenské příznivce MSTS špičkové modely lokomotiv, vagónů, návěstidel, či různých staveb potřebných pro vytvoření tratí. Tratě pak pomocí zabudovaného editoru staví neméně zruční a trpělivý stavitelé a to ať už smyšlených či stavěných přesně dle tratí reálných. My, běžní uživatelé pak po těchto tratích můžeme vozit vlaky sestavené z vozidel, jejichž jízdní vlastnosti a výkonové charakteristiky vylaďují doslova specialisté na tuto problematiku. Při jízdě se můžeme obdivovat umu modelářů a stavitelů nebo můžeme plnit nejrůznější úkoly, tak jak nám je připravili tvůrci aktivit či jízdních scénářů. Díky  všem těmto lidem, kteří se sdružují v komunitě příznivců MSTS, tak člověk může okusit podobné pocity jaké zažívají strojvedoucích při vedení svých vlaků. 
Protože jsem se  také chtěl zapojit mezi tvůrčí lidi z této komunity, začal jsem pečlivě pročítat diskusní fóra a všude možně jsem na internetu shánět informace potřebné ke stavbě tratě. V roce 2006 se mi podařilo získat nějaké podklady pro stavbu trati 032 Jaroměř - Trutnov hl.n a tak jsem se po nastudování spousty informací pustil do stavby této trati.
V té době jsem již vlastnil originální hru a měl informace, že v MSTS lze terén generovat pomocí satelitních dat s reliéfem krajiny pouze jednou před započetím stavby tratě. A tak jsem si musel stanovit, které všechny tratě budu chtít maximálně postavit - proto je z dnešního pohledu záměr mého tehdejšího projektu poměrně megalomanský. Následně jsem si vygeneroval krajinu a začal stavět.

Záměr projektu Podkrkonoší.

Čtverce s vygenerovaným terénem.