Trochu jsem si zlepšil pocity z této hry na trati z Německa se soupravou osobního vlaku taženého z jedné strany elektrickou lokomotivou BR 143 a řízeného z druhé strany z řídícího vozu. Zde jsem nakonec strávil nejvíce herního času. Oživování vozidel před jízdou a možnost pokračovat v dalším navazujícím scénáři po dojetí předchozího bez nutnosti vyskakovat do menu jsem zatím nikde nezažil. Případné vystoupení z vlaku který následně přebírá strojvedoucí AI a možnost přechodu na jinou soupravu je pro mě také povedená novinka. A i ta krajina je mi daleko více bližší. Jen jako člověk z pohraničí bych dal přednost jednokolejným tratím před dvojkolejnými.
Po několika desítkách hodin, ježdění po jedné tratí v Německu jsem se tohoto ježdění nabažil tolik, že jsem se vrátil zpět k editoru v RW. Ano, zde se objevily další nádherné tratě - "Vlárská dráha" a "Kladské pomezí". Vlára se mi po stránce zpracování líbila o něco více ale Pomezí zase bylo rozsáhlejší a zahrnovalo i tratě z mého okolí. Mohl jsem porovnávat. Já měl svou trať postavenou přesněji a okolí zpracované detailněji a do větší vzdálenosti od trati. V Pomezí však bylo zpracováno mnohem více kilometrů tratí s dostatečnou obsáhlostí krajiny, aby člověk znalý poměrů přesně věděl, kde se na které trati nachází. Před staviteli obou tratí dodnes hluboce smekám. Pravda je, že jsem ztratil motivaci stavět dle aktuálního stavu svou trať dále. Přemýšlel jsem co dál. V té době jsem se již nějakou dobu také zajímal o historií železnice v Podkrkonoší a tak mě napadlo, upravit trať a dále pokračovat ve stavbě s časovým posunem o nějakých cca 50 let zpět. Tím bych se nemusel držet a pracně napodobovat aktuální reálné stavby ve hře dostupnými objekty a i co se týče terénu, by se mohlo sem tam něco upravit jinak než ve skutečnosti je pro zjednodušení stavby. Abych si uvolnil ruce, mohl více improvizovat a nezpůsobil tím někomu vrásky na čele, rozhodl jsem se nepoužívat reálné názvy měst a vesnic. Vymyslel jsem si zkrátka názvy svoje.
V zásadě se mi podařilo doposud hotové úseky kolejově upravit do stavu, kdy se na tratích proháněly především parní lokomotivy a v osobní dopravě na lokálkách malé motorové vozy. Krajina doznala také úprav a zjednodušení. S výsledkem jsem byl vcelku spokojen. Občas jsem si odskočil "zajezdit" do TSW. Také jsem si vyzkoušel vytvořit svůj scénář na trati Kladské pomezí a to podle reálných JŘ rychlík z Trutnova do Hradce Králové a zpět. Zážitek z jízdy v RW oproti TSW byl samozřejmě po grafické stránce horší, to však více než vrchovatě vyvážila jízda po známé trati a obdobné chování vlaku a tím i styl jízdy jako na reálné trati. K "dokonalosti" již jen chyběl dodělat trafik provoz v obdobném rozsahu s jakým se na reálné trati dá setkat. A to byl pro mě kámen úrazu. Nikdy jsem pořádně nepochopil myšlenkové pochody toho, kdo naprogramoval podmínky za jakých se trafik v RW nastavuje.
